vood - Osobní stránky

Malý hladkosrstý, nebo také německý pinč, trpasličí pinč, u nás velmi dobře známý spíše jako „srnčí ratlík“ je, jak už název napovídá, docela drobný pes. Nenechte však se zmást jeho velikostí! V malém tělíčku se skrývá velké srdce a velká osobnost.

Historie plemene

O původu pinče nemáme mnoho informací. Přestože se ví, že v 19. stol. bylo chováno mnoho těchto psů a jejich chov probíhal v Německu a ve Skandinávii už po několik století, samostatným plemenem se malý hladkosrstý pinč stal až v roce 1895, kdy vznikl Německý klub chovatelů pinčů.

Ve 20. letech minulého století bylo plemeno dovezeno do USA, kde si rychle získalo velkou popularitu a brzy na to i vlastní klub. U nás bylo na vrcholu své slávy za první republiky. V této době se chov orientoval na zmenšování pinče. Na výstavách se dávali za vzor ti nejmenší psi, často i s jasně patrnými znaky degenerace. Například lysé uši, vypoulené oči, podsazené nohy, roztřesená postava, hlava ve tvaru jablka a jiné.

Chov „srnčích ratlíků“ je dnes zaměřený na udržení vyvážené stavby těla, které má být silné a svalnaté. Cílem chovu není produkovat malé a často nemocné „třasořitky“, ale zdravé a použitelné psy. 

Charakter plemene

Malý ratlík je pes, který je svou velikostí přímo ideální do města a do bytu. Je malý, milý a přítulný. Navíc je skvělý hlídač a jeho štěkot rozhodně předčí kdejaký alarm. Rozhodně se nenechá uplatit, k cizím je dost nedůvěřivý. Jinak je to dostatečně sebevědomý a vyrovnaný rodinný a společenský pes.

Jeho malý vzrůst mu nebrání být velkým bojovníkem a sportovcem. Sport, jakým je například agility, dogdancing atd., kde může uplatnit svoji hbitost, rychlost a hravost, je pro něj přímo ideální. Když se na vašem pozemku vyskytne nevyžádaná návštěva, můžete si být jistí, že se o tom ihned dozvíte nejen vy, ale pravděpodobně i nejbližší sousedé. To může být výhoda i nevýhoda.

Pes se jednoduše a ochotně cvičí, je ho k tomu potřeba vést s důsledností už od mládí, ale výsledek určitě stojí za to. Ne každé malé plemeno je tak ochotné k práci, jako právě malý hladkosrstý pinč.

Popis

Charakteristický znak plemene udávají už různé přívlastky v několika používaných názvech(trpasličí, malý, miniaturní). Dnes má ideální pes výšku 25 – 30 cm a váhu 4 – 6 kg. Srst podle standardu má být: krátká a hustá, hladce přiléhající a lesklá, bez lysin. Rozlišujeme 2 barevné typy:

„selfcolored“/jednobarevní - jelení červená, červenohnědá až tmavě červenohnědá

„black and tan“/černí s pálením - lesklá černá s červenými nebo hnědými znaky

Hlava je přiměřeně velká, oči tmavé a ováné: uši do písmene V, převislé. Nos a pysky musí být černé.

Tělo je čtvercového rámce, nohy jsou silně osvalené. Pro plemeno je typický prostorný, uvolněný, plynulý klus. Pohyb je harmonický, jistý, plný síly a plynulý, s dobrou délkou kroku.

Od r. 1995 se ocas a uši netupírují.

Základní péče

Co se týče péče o srst, nejsou s ratlíkem žádné velké starosti. K vyčesávání srsti je nejlepší gumový kartáč, srst se „leští“ vlhkou látkou. Pokud chcete chovat pejska v bytě, jistě tuto jednoduchou „údržbu“ oceníte. Po příchodu z procházky stačí vzít namočenou žínku a psovi jednoduše otřít tlapky.

Každý zná přísloví „třást se jako ratlík“. Domnívám se, že souvisí s již zmiňovanou miniaturizací plemene, která se projevovala mnoha nepříjemnými vedlejšími efekty, včetně třesení – příliš malí psi s horším krevním oběhem v chladném počasí trpěli.

Dnešní psi stejného plemene jsou vůči počasí mnohem odolnější. Je dokonce možné je chovat celoročně venku, pokud mají stále k dispozici teplé, suché a závětrné místo. Pro společenské plemeno je pochopitelně příjemnější a přirozené sdílet příbytek s lidmi.

Plemenný standard

Číslo standardu:  č.185 / 18. 04. 2007 / GB

Země původu: Německo

Zařazení v FCI: FCI II. Pinčové a knírači, molossoidní plemena, švýcarští salašničtí psi

Sekce 1: Pinčové a knírači

Pracovní zkouška: Ne

Oficiální zkratka v ČR: MHP

Názvy plemene: (Srnčí) Ratlík, Zwergpincher, Miniature Pincher, Malý německý pinč, Malý hladkosrstý pinč, Trpasličí pinč